Mládě takina v přístřešku.
Související příspěvky
- Tropická zvířata na sněhu. 08. 01. 2006
- Tygr Dick dostal družku 20. 10. 2005
Malý takin se má v Brně jak v Himalájích
14. 03. 2006 | Foto: Igor Zehl
Do jarního měsíce se sněhovou přikrývkou se v brněnské zoo
v pondělí 6. března 2006 narodila samička takina indického, vzácného
turovitého sudokopytníka z Himálaje. Zdá se, že mládě je dostatečně
životaschopné a že matka se o ně
dobře stará: pravidelně mu dává pít, čehož se potomek ostatně sám
stále dožaduje. Narození tohoto zvířete je vždy považováno za
chovatelský úspěch, takina v Evropě odchovávají jen čtyři zahrady.
Zoo Brno chová takiny od roku 1999, kdy získala chovný pár z berlínského
Tierparku. První mládě, také samička, se narodilo v dubnu 2003 a dosud
žije společně s rodiči v brněnském výběhu. Druhé mládě pak přišlo
na svět loni v květnu, ale po měsíci uhynulo na vnitřní zranění, jehož
původ se nepodařilo zjistit. Protože mládě uhynulo, samice přišla opět
do říje, takže zhruba po roce znovu porodila ? jinak se takini rodí po dvou
letech.
Občas i některý zoolog, když navštíví Mniší horu, se při pohledu na
takina překvapeně ptá, co je to vlastně za zvíře. Takin je vzácný nejen
v zoo, ale i v přírodě. Divoká populace čítá asi 5000 jedinců.
Jejím domovem je východní Himálaj a vysoká pohoří Tibetu, jižní Číny,
Bhútánu, Sikkimu a severní Barmy. Mohutný takin, který váží až 400 kg,
připomíná pižmoně či bizona, anebo spíše huňatého tura domácího na
silných nohách. V kohoutku měří až 130 centimetrů, délka těla
dosahuje 230 centimetrů. Masivní nahoru zahnuté rohy, dlouhé až 65 cm,
nosí obě pohlaví. Přes svou zdánlivou neohrabanost dovede hbitě skákat ze
skály na skálu. Hustá hnědá srst má různě světlé odstíny až po
žlutou. Žije ve smíšených stádech, jen staří samci se oddělují.
Teritorium takina se nachází na horní hranici lesa, kde převažují porosty
rododendronů, a dosahuje až do výšky 4500 metrů nad mořem. Na zimu
zvířata odcházejí do bambusových hájů v údolí, ale jen za
nejkrutějších mrazů sestupují pod nadmořskou výšku 2000 metrů. Takin
má dokonale vyvinutý čich, když se dostane na neznámé místo, začne
rychle všechno očichávat jako pes. Živí se travou, listím a výhonky
dřevin, při pastvě se někdy staví na zadní nohy a okusuje větve stromů.
Vypadá hrozivě a nebezpečně, ale frkání, které vydává, když někoho
spatří, je jen projevem přátelského přivítání. Jak milé zvíře je
takin, si člověk uvědomí především při pozorování hravých mláďat.
Stavba těla takinů, žijících v nepřístupných oblastech, si uchovala
mnoho primitivních prvků, jimiž se blíží dávno vymřelým zvířatům.
Nejbližšími příbuznými takina jsou kamzíci a pižmoni. Vědecky byl takin
popsán v roce 1850, a to na základě lovecké trofeje. Živého takina
spatřil Evropan poprvé až v roce 1906 v divočině Sikkimu. Do Evropy,
v tomto případě do Zoo Londýn, se první takin dostal v roce
1912. V Anglii se však tehdy nepodařily žádné odchovy. Jako osmé a
deváté zvíře v zajetí byl v letech 1974 a 1976 přivezen pár takinů
ze Zoo Rangun v Barmě do berlínského Tierparku. Z tohoto páru pocházejí
všechny ostatní evropské chovy. V Česku takina indického chovají
zoologické zahrady v Praze a Brně, takini v liberecké zoo patří
k čínskému poddruhu takin zlatý.
Další fotografie
« | 1 | »