Vzpomínali s Masopustem
01. 02. 2009 | Foto: Igor Zehl
Bosonožské besedování z loňského roku, ale hlavně třicet let od zisku prvního a bohužel i posledního titulu fotbalových mistrů republiky pro Brno, ke kterému Masopust jako trenér tehdejší Zbrojovku dovedl, bylo impulsem k jeho navržení na udělení významného brněnského ocenění. Setkání s vrcholnými představiteli Brna, dalšími brněnskými osobnostmi a svými navrhovateli při příležitosti převzetí ceny města Brna bylo ovšem prvním poločasem Masopustova pobytu v Brně. Druhý den, ve středu 28. ledna, ho čekalo setkání pro něho neméně významné: shledání s jeho mistrovským týmem z roku 1978. Karlu Jarůškovi, Masopustovu odchovanci a čestnému předsedovi současného 1.FC Brno, a Vladimíru Koudelkovi, iniciátorovi návrhu na udělení Ceny města Brna, se podařil husarský kousek. Před stadionem Za Lužánkami se shromáždili a čekali na Josefa Masopusta prakticky všichni, kteří pod jeho taktovkou rozehráli na jaře 1978 vítězný fotbalový koncert. Podařilo se vybavit dokonce i propustku pro Petra Janečku, který tráví nedobrovolné „soustředění“ v bohunické věznici. Chyběli jen Jaroslav Petrtýl, který se nemohl dostavit z Jablonce, a Jan Klimeš, který se neuvolnil z lyžařského výcviku v Alpách. Novopečeného držitele Ceny města Brna přišli pozdravit i představitelé současného vedení nástupce Zbrojovky Brno, místopředseda představenstva 1. FC Brno Jiří Crha a spolumajitel klubu Roman Pros. Po úvodních, mnohdy až dojemných pozdraveních, se emoce vystupňovaly v útrobách stadionu, kde borci navštívili svoji bývalou šatnu a další přilehlé prostory. Někteří zde skutečně nebyli dlouhé roky a při jejich poslední návštěvě to takhle zpustle určitě nevypadalo. Ještě že se pak bránou borců vstoupilo na hrací plochu. Pohled na prázdné a rozpadající se ochozy byl sice tristní, ale už se začalo hecovat a došlo i na „veselé historky ze zápasů“. Společná fotografie všech zúčastněných tohoto setkání dala na okamžik vzpomenout na atmosféru slavných soubojů a když si pak začal Karel Jarůšek řadit spoluhráče podle historické fotografie s roku 1978 a z řad přihlížejících se ozvalo ono legendární fanouškovské „už jsme tady, už jsme tady“, bylo to, jako by se vrátil čas. Alespoň na těch pár okamžiků!