Evropský den melanomu v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

Také Masarykův onkologický ústav se k této preventivní akci připojí (letos už potřetí). K dispozici bude příchozím ambulance číslo 8 ve 2. patře Švejdova pavilonu, a to od 8.00 do 13.00 hodin.

Jak vznikl Evropský den melanomu (dále EDM)

Myšlenka věnovat jeden den v roce prevenci vzniku melanomu se zrodila v Belgii, kde také již v roce 1999 byla tato akce uspořádána pod vedením Dr. Thomase Maselise. Ten požádal v roce 2000 o záštitu nad touto aktivitou Evropskou akademii dermatovenerologie, jež zřídila tzv. „Task force for Euromelanoma Day“ a začala koordinovat aktivity v zemích Evropy. Česká republika se zapojila do evropské aktivity velmi záhy, již v roce 2001. Záštitu nad Evropským dnem melanomu převzala logicky v ČR Česká dermatovenerologická společnost JEP a Česká akademie dermatovenerologie.

Mezi zhoubné kožní nádory řadíme karcinomy bazocelulární a spinocelulární a maligní melanom.

Bazocelulární karcinom je nejčastější maligní kožní nádor, jehož výskyt se v posledních 15ti letech zdvojnásobil. Evropa vykazuje 40–80 nemocných na 10.000 obyvatel, jižní státy USA 300 pacientů na 10.000 obyvatel a Austrálie dokonce 1.600 nemocných na 10.000 obyvatel. Tento druh kožního nádoru se vyskytuje v každém věku, ale zvýšený výskyt sledujeme až po 40. roku a nejrizikovější skupinou jsou lidé nad 60 let. Hlavním faktorem je dlouhodobé vystavení ultrafialovému záření.
Spinocelulární karacinom je druhý nejčastější zhoubný kožní nádor. V Evropě je evidováno 6 ženských a 12 mužských pacientů na 100.000 obyvatel. Výskyt tohoto karcinomu roste s věkem a dlouhodobou expozicí UV záření.
Melanom je relativně vzácným zhoubným nádorem, který přes to, že tvoří pouze 1–2% všech maligních nádorů a 5–7% zhoubných kožních nádorů, je velice nebezpečný. Představuje totiž 65% příčin úmrtí na kožní choroby. Od roku 1950 je celosvětově pozorován prudký nárůst jeho výskytu. V Evropě představuje asi 12 pacientů na 100.000 obyvatel. Do puberty je vznik melanomu velice vzácný. Ovšem v posledních letech sledujeme posun věkové hranice tohoto onemocnění. Dříve byl běžně diagnostikován až mezi 60.a 70. rokem, nyní je to mezi 30. a 40. rokem a v 60ti letech věku. U žen mezi 20. a 30. rokem je melanom nejčastějším zhoubným nádorem. Hlavními rizikovými faktory vzniku melanomu jsou:

opakované nadměrné slunění v dětském věku (jedno až dvě spálení na slunci zvyšují riziko vzniku melanomu u žen 1,5× a u mužů až 2,8×)
přítomnost pigmentových névů (mateřských znamének)
porucha imunitního systému způsobená např. léky, virem HIV
genetická dispozice.

Většina maligních melanomů začíná v normální kůži, asi třetina vzniká v již existujícím mateřském znaménku. Začne-li se vyvíjet z mateřského znaménka, všimnete si následujících změn:

změna velikosti – znaménko se stává větším šíří se do okolní kůže kůže,
změna tvaru – většina mateřských znamének je hladká, pravidelných okrajů, avšak melanom mívá nerovné, jakoby otrhané okraje,
změna barvy – znaménko se zanítí nebo má načervenalé okraje, může tmavnout nebo mívá různé barevné odstíny,
svědění,
krvácení – toto je méně běžný příznak a nesmí být ignorován
jakékoli neobvyklé skvrny na kůži, které trvají déle než několik týdnů, nebo existující mateřská znaménka, která vykazují některé z výše uvedených znaků, by měly být vyšetřeny lékařem.
jen málokterá mateřská znaménka se změní v maligní melanom, přesto doporučujeme všechny změny zkonzultovat se svým lékařem, neboť čím dříve je nemoc objevena, tím úspěšnější je léčba.

Prevence je jednoduchá: ochrana před slunečním zářením. Pokud se chceme opalovat, měli bychom vědět jak a znát případná rizika spojená s nadměrným sluněním. Žádné „zdravé opalování“ neexistuje, a to ani v soláriích. Při pobytu na slunci bychom měli dodržovat všeobecně známá pravidla: neopalovat se přes poledne, kůži chránit oděvem, nosit pokrývku hlavy s širokou krempou a používat během dne opakovaně opalovací krémy s ochrannými filtry. Nejdůležitější je chránit děti.

MOÚ je jediným pracovištěm v ČR, které se komplexně na jednom místě léčbou melanomů zabývá. Je také jedním ze světových center, které spolupracuje s Melanoma group WHO a má možnost se zapojovat do celosvětových klinických studií, které řeší nové postupy léčby tohoto onemocnění.
Léčbu časných stádií řeší prakticky výhradně chirurgie. V případě, že se jedná o pokročilejší stadium onemocnění, přichází po chirurgickém odstranění ložiska onemocnění na řadu tzv. zajišťovací léčba – podávání interferonu (nejde o chemoterapii ani jiný onkologický preparát v pravém slova smyslu, je to látka tělu vlastní, která má mimo jiné ovlivnit imunitní reakce organismu a povzbudit jeho obranyschopnost a tím zabránit případnému dalšímu rozšíření onemocnění povzbuzením jeho obranyschopnosti).